V letošní, průběhem počasí průměrné zimě, došlo v oblasti Českobudějovicka k plošným úhynům včelstev. Nejedná se o žádný významný jev z pohledu posledních dvaceti let, protože tyto ztráty včelstev se v naší lokalitě s větší či menší časovou prodlevou cyklicky opakují. V tomto článku se pokusím pojmenovat z mého pohledu klíčové důvody opakujících se plošných úhynů. Předně musím poznamenat, že na začátku a konci všeho stojí včelař, ten včelař, který svým konáním a rozhodováním je vždy plně zodpovědný za své včely a případný neúspěch ve svém chovu. Není to ani soused, ani svaz včelařů, ani veterinární správa, ani Výzkumný ústav včelařský, ale vždy sám včelař. Jsem přesvědčený, že pokud včelař dělá svoje řemeslo s láskou, pokorou k přírodě, s otevřenými smysly, plným nasazením a schopností analyzovat a vyhodnocovat svoje poznatky v průběhu včelařského roku, je schopný do značné míry ztráty včelstev eliminovat. Nemohu tvrdit, že přímo ztrátám zamezit, ale určitě je významně omezit. Současný globální svět i nám včelařům jistě nabízí spoustu výzev a možností, ale i celou řadu nepříjemností a nových situací, se kterými jsou včelaři a naše včely každou včelařskou sezónu konfrontováni. Svět se mění, počasí se mění, zemědělství se mění, krajina se mění, patogeny se mění a přizpůsobují, je i na nás, abychom se změnili a přizpůsobili. Kdo tak neučiní, nemůže být z dlouhodobého hlediska ve včelařském řemeslu úspěšný.
Jaké jsou tedy z mého pohledu možné příčiny zhoršení zdravotního stavu včelstev posledních let a s tím související plošné úhyny (žebříček sestaven od nejdůležitějších příčin po méně významné):
1. Včelař
Včela medonosná obydlovala po miliony let dutiny stromů. Pak přišel včelař a přemístil jí do svých zařízení. Ať už to byly původně kláty, košnice a pak úly, přemístěním včelstev do svého chovného zařízení se člověk stal plně zodpovědný za jejich další osud. Zejména v naší krajině se žádná jiná forma divoké včely medonosné nedochovala a z hlediska širších souvislostí, již pro včelu není cesta zpět. Včelaři jsou jediní, kdo mohou včelu medonosnou v našich podmínkách zachránit, nebo také úplně zdecimovat. Je také důležité říci, že včela medonosná nebyla nikdy v pravém slova smyslu domestikována. Člověk (včelař) pouze v posledních několika stoletích prováděl výběr na užitkové a další znaky a vlastnosti, které mu vyhovovaly při přemístění z dutin do úlů. K větším genetickým změnám jako u ostatních hospodářských zvířat však nedošlo. Pokud tedy chceme úspěšně včelařit, musíme s těmito pudy a zákonitostmi života včel počítat. A protože jak je výše uvedeno, včela nemá jinou volbu jak přežít než být včelařem chována, je na zodpovědnosti každého včelaře, jak k chovu včel přistupuje. Zejména klimatické podmínky každého roku a nástup jednotlivých fází včelařského roku se mohou velmi lišit, proto je zodpovědností každého včelaře, aby včelám na základě správného vyhodnocení všech okolností a specifik daného roku, poskytl včas a v plné míře vše, co potřebují ke zdárnému přežití.
2. Varroáza
Pořád jsem přesvědčený o tom, že tím hlavním důvodem všech zimních úhynů je varroáza. Samozřejmě v konečném důsledku v kombinaci s dalšími faktory, ale jako rozhodující a prvotní aspekt je vždy roztoč varroa. Dokonce jsem naprosto přesvědčený, že metodika ošetřování včelstev je zpracována velmi dobře a je zatím účinná. I když znepokojení a obava z faktu, že v poslední době nebyl mimo podpůrných (biologických) preparátů, zejména pro podletní ošetření včelstev, vyvinut žádný nový konvenční lék, ve mně poslední dobou sílí. Bohužel, dle mého názoru, včelaři zatím v dostatečné míře nepřijali fakt, že rozhodujícím obdobím pro boj s varroázou je včelařské podletí. Je to naprosto klíčové období pro boj s varroázou, a pokud v tomto období včelař včas nevyhodnotí rizika daného roku a včas nezasáhne, prožije zbytek včelařského roku s prázdnými úly bez včel. A je neoddiskutovatelnou pravdou, že v podletí často o výsledku rozhodují dny. Ano, právě v tomto období, kdy máme úly plné včel, může o jeden týden později nasazená léčba znamenat katastrofu. V ostatních částech roku „pouze“ snižujeme početní množství roztoče ve včelím společenství, ale v podletí včasným zásahem včely zachraňujeme. Domnívám se, že řada včelařů tento fakt zatím plně ignoruje a to rozhoduje o jejich neúspěchu. Fakt, že jakmile je zasažena roztočem více než polovina podletního plodu, nemá včelstvo šanci na přežití, je velmi důležitý. Taková situace může ve včelstvu s ohledem na dynamiku množení roztoče ve včelstvu v podletí nastat ze dne na den. Z vlastní zkušenosti vím, že nepřeléčit včelstva v podletí 2 x dostupným a v této době k léčení povoleným přípravkem, který likviduje roztoče pod víčky plodu, nepřezimuje téměř žádné včelstvo. Silně varroázou zasažené včely nevychovají v podletí žádné dlouhověké včely a výsledkem jsou na podzim prázdné úly bez včel plné zásob. Na podzimní ošetření, které většina včelařů považuje za nejdůležitější, pak již logicky nedojde. Často od včelařů slýchám argument, ale já jsem v podletí léčil a včely stejně nemám. Ano, ale tady znovu opakuji, je důležité léčit včas. Včasné ošetření aplikované na základě vlastního sledování spadu roztočů v podletí, je dle mého názoru základ.
3. Rezistence na léčiva
Z určitých lokalit v naší zemi v poslední době často slýchám názor, že určitá léčiva neúčinkují tak, jak by měla. Jak jsem se v loňském roce sám přesvědčil, skutečná rezistence roztoče varroa na určitý typ přípravku už může být skutečností i v naší oblasti. Ale ruku na srdce, kdo je vinen za rezistenci určitého přípravku? Odpověď je zase jednoznačná, jsou to opět sami včelaři. Jsme národ zlepšovatelů a kutilů, a určité „zlepšováky“ jsou často důvodem zmíněné rezistence. Setkal jsem se za svojí praxi z řadou kutilů, kteří v dobré víře ve svůj „zlepšovák“, nezasáhli roztoče rozhodujícím a důležitým množstvím účinné látky. To má za následek to, že takový roztoč přes zdravotní komplikace přežije a může v dalším pokolení produkovat generaci na určitý přípravek rezistentních roztočů.
4. Nosemóza
Pokud se bavíme o příčinách plošných úhynů v zimním období, nemám na mysli ani tak nám známou nosema apis, ale nám naprosto neznámou nosema ceranae. Ta se chová v průběhu roku v řadě případů velice odlišně od nosema apis, a je dle mého názoru patogenem na velikém vzestupu, který bude v řadě případů zodpovědný za plošné ztráty.
5. Viry
Není předmětem tohoto článku vyjmenovávat jednotlivé druhy virů a jejich příznaky. Podstatné pro tento článek je, že viry nějakou příčinou oslabené včelstvo, dokáží zcela zdecimovat. Naprosto typické je působení viróz na včely v kombinaci s varroázou v podletí. Roztoč varroa je totiž typickým vektorem viróz, a co v řadě případů varroáza načne, viry s úspěchěm a nemilosrdně dokončí. A myslím si, že viry ještě v žádném případě neřekli poslední slovo a budou se v dalších letech objevovat stále nové viry s novým označením.
6. Převčelení krajiny
Je nezpochybnitelným faktem, že v posledních letech se včelaření stalo „módním“ trendem a řada dotací pro začínající včelaře má za následek, že v posledních letech začalo včelařit velké množství zejména mladých lidí. Nemyslím si, že pro obor jako takový je až úplně žádoucí, aby „každý“ včelařil. Řada nováčků včelaří bez jakýchkoliv odborných znalostí a jejich chovy se bohužel často stávají spíše postrachem pro okolní včelaře. Takové v podletí kolabující včelstvo na varroázu v doletu včel, se může stát pohromou pro naše včely. A to je pouze zdravotní riziko. Dalším nezpochybnitelným faktem je, že úživnost každého území pro včely je omezená. Pokud počet včelstev v určitém prostoru není regulován, má to za následek nedostatečnou výživu včelstev v dané lokalitě. A jsme zpět na začátku, špatně živená včelstva, jsou samozřejmě méně odolná nemocem.
7. Podvýživa včel během včelařského roku
Na určitých stanovištích to souvisí s převčelením krajiny, v určitých letech i s průběhem zejména počasí daného včelařského roku. Hladová včelstva, to je opět riziko nemocí. Je důležité, aby včelař v průběhu včelařského roku vyhodnocoval zdroje potravy během sezóny, a v případě potřeby včelám nejenom bral, ale i za cenu zvýšených nákladů včelám dal.
8. Změna struktury krajiny a s tím související zejména nedostatek kvalitního pylu
Krajina se nám změnila a pro včely to bohužel znamená omezenější a méně pestré zdroje pylu i nektaru. Je volbou každého včelaře zvolit si stanoviště včelstev tak, aby nabízelo co největší a nejpestřejší potravní nabídku. Chce to ale už určité zkušenosti a začátečníci v tomto často udělají osudovou chybu. Volba dobrého stanoviště je základem úspěchu.
9. Chemické přípravky + geneticky modifikované plodiny
Všichni víme, kolikrát se během vegetace ošetřuje například řepka. A i když jsou to deklarované bezpečné přípravky, pořád je to chemie. A ta se může ukládat v tělech včel a působit nikoli akutně, ale třeba i chronicky. Geneticky modifikované plodiny je v poslední době diskutovaná otázka, na kterou odpověď zatím neznáme. Jakou výživovou hodnotu bude mít například pyl z geneticky modifikovaných rostlin, je otázkou. A jak bude na zdravotní a výživový stav včelstev působit dlouhodobý účinek takového pylu, je další otázka.
10. Přešlechtění včel, zejména jednostranný výběr matek s důrazem pouze na výnos medu
Koresponduje naše ideální představa vlastností matky a tedy i včelstva se skutečnou ideální kondicí a zdravotním stavem včelstva? Není nekonečný jednostranný výběr na pár vyvolených vlastností na újmu vitality včelstva? Jednoznačnou odpověď zatím neznáme, ale přirozené to určitě není. A jak končí v přírodě jakékoli narušení rovnováhy, všichni víme. Většinou je to zhroucení celého systému.
11. Loupeže v průběhu včelařského roku a s tím související přenos patogenů
Důvodů, proč je včelstvo vyloupené, je mnoho. Každopádně to většinou znamená jeho špatný zdravotní stav. Je-li v doletu včel včelstvo kolabující na nějakou nemoc, je vylupováno zdravými a silnými včelstvy, a problém je na světě. Přenesený patogen pak může stejný problém způsobit v loupícím včelstvu.
12. Zalétané roje
Zalétnutý roj například do dutiny stromů může znamenat zdravotní problém. V závislosti na průběhu počasí zde roj může žít několik měsíců, ale v ideálním případě i několik let. Takový roj zpravidla nepřežije první zimu, ale jakmile takové například na varroázu nepřeléčené včelstvo začne kolabovat, stává se pro loupící včely velkým zdravotním rizikem.
13: Nekvalitní a špatně zpracované zimní zásoby
Tento bod je myšlen z dlouhodobého i krátkodobého hlediska. Z krátkodobého hlediska může způsobit hromadný úhyn v zimním období, zimování na melicitózním medu. Z dlouhodobého hlediska určitě nevíme, jak se na zdravotním stavu našich včelstev může projevit zimování na cukru. Po miliony let včely zimovaly na medu, kdežto poslední desetiletí zimují někde výhradně na cukru. Nedochází tím ke snížení vitality včelstev? Není to také důsledek toho, proč včelstvo snadněji zkolabuje?
14: Mor včelího plodu
I když se jedná o velice závažné onemocnění, není v kontextu s hromadnými zimními úhyny tím hlavním faktorem. V případě velmi silného napadení stanoviště, však může způsobit velké ztráty končící likvidací (spálením) celého stanoviště.
15. ???????
Je mnoho příčin, které ještě neznáme. Možná po této včelařské sezóně, možná za pár let, budeme muset dosadit další důležitý bod, který dnes ještě neumíme pojmenovat. Anebo si za tento bod dosaďte něco, na co jsem dle Vás zapomněl, a co považujete za důležité.
Závěrem je potřeba konstatovat, že ve velké většině případů se při zhroucení včelího společenství nejedná pouze o jednu příčinu, ale o kombinaci více příčin s různou intenzitou. V posledních letech podvědomě cítím, že rovnováha a vitalita včelstev je značně narušena. Stačí potom velmi málo, aby došlo pro každého včelaře k velmi nepříjemné události, a to je hromadný úhyn. Bude nejenom na včelařích, ale hlavně i na včelách, jak si se současnými pozměněnými podmínkami na naší planetě poradí.
Přidat komentář